Už od malička jsem snila o tom, že si pro mě jednou přijede princ na bílém koni a budeme spolu šťastně žít, dokud nás smrt nerozdělí. Tato iluze se ovšem s přibývajícím věkem a nabytím zkušeností vytrácela. Když se ohlédnu do své minulosti, charakterizovala bych své vztahy jako pokus - omyl.
Když už se to jevilo nadějně, vždycky nastal nějaký velký problém.
Moje tehdejší realita směřovala od jednoho nefunkčního vztahu ke druhému, až jsem se dostala na samotné dno. Měla jsem dojem, že jsem asi moc náročná, když mi v každém vztahu něco vadí. Musela jsem si však přiznat jednu věc. Měla jsem na výběr ze dvou variant.
Mohla jsem si hrát na oběť a stěžovat si, jakou mám na chlapy smůlu, anebo se snažit, abych se z tohoto koloběhu vymanila. Hra na obět se mi ani trochu nelíbila, proto jsem se jednoho dne zdravě nas... - naštvala a udělala velké rozhodnutí.
Cesta do Indie, která mi změnila život.
Ze dne na den jsem se rozhodla odjet na měsíc do Indie. Já, která jsem měla strach jet sama i do Prahy, jsem si zamanula odcestovat přes půl světa. Je pravdou, že to pro mě byla obrovská výzva, ale řekla jsem si, že mi to za to stojí.
Vydala jsem se dobrodružnou cestu, abych poznala jednu z nejstarších kultur. Moje první reakce po výstupu z letadla vypadala asi tak, že jsem se chtěla na letišti otočit a utíkat do letadla, které odlétalo zpět do Dubaje, ze které jsem přiletěla. Univerzita, na kterou jsem měla namířeno, se nacházela v jedné z nejchudších oblastí této velké země. Naštěstí se tak nestalo a já odjela z letiště taxíkem až na místo.
Způsob tamní dopravy mě velmi fascinoval. Řidiči si jezdí tak, jak se jim to zrovna hodí. Jestli je to vlevo nebo vpravo, to nehraje roli. Ovšem za celou tříhodinovou cestu jsme nepotkali jedinou autonehodu.
Pobyt na tamní univerzitě pro mě znamenal mnoho "aha momentů". Chtěla jsem vědět, proč mi žádný partnerský vztah dlouho nevydržel. Potřebovala jsem si udělat pořádek sama v sobě. Měla jsem i období, kdy jsem chtěla kurz přerušit a odjet, ale vytrvala jsem.
Indie je neuvěřitelná země.
Mentalita místních lidí mě velmi fascinovala. Jsou chudí a přitom šťastní. Vyzařuje z nich pohoda, harmonie a láska. Hodně jsem se tam naučila a uvědomila si mnoho věcí. Ještě na univerzitě jsem se rozhodla, že svůj život razantním způsobem změním.
Po návratu jsem přehodnotila všechny své priority a začala systematicky postupovat. Můj cíl byl jasný - objevit muže svého života. Začala jsem pracovat sama na sobě. Realita se začala postupně měnit. Po nějaké době jsem dostala silný impulz, že teď je ten správný čas jít vstříc své spřízněné duši.
To je ON
Poslechla jsem ho a šla do akce. Poznala jsem jednoho sympatického muže, se kterým jsem si domluvila schůzku. Už při prvním setkání jsem cítila, že je to ON. Nedokázala jsem si vysvětlit, jak je to možné, po všech těch zkušenostech a pádech. Vždy jsem všechno přehodnocovala hlavou, ale teď jsem důvěrovala své intuici.
Měli jsme oba pocit, jako bysme se znali odjakživa.
Všechno šlo tak nějak přirozeně. I po několika společných letech jsem ve vztahu šťastná a naplněná, jako nikdy dřív. Každý okamžik po boku mého muže je pro mě krásný a jedinečný.
Dnes na své zkušenosti pohlížím s obrovskou pokorou.
I když jsem na své cestě udělala mnoho přešlapů a dlouho hledala způsob JAK, dostala jsem se až do cíle - ke své spřízněné duši.
Rozhodla jsem se podat pomocnou ruku ostatním ženám, které chtějí být milované, celistvé a šťastné po boku muže svých snů, ale zatím tápou od jednoho nefunkčního vztahu ke druhému, nebo dokonce zůstávají ve vztahu pouze ze zvyku.
Začala jsem dělat osobní konzultace. Pak jsem se dostala k jednomu kurzu, díky kterému jsem tuto myšlenku převedla "na papír". Založila jsem si doménu, vytvořila web a začala psát blog.
Dala jsem závazek sama sobě, že se budu dělit pouze o takové zkušenosti, které mě osobně fungovaly.
Dnes to beru jako své poslání a velmi mě baví a naplňuje ukazovat cestu také ostatním ženám, které touží mít po boku muže, se kterým se budou cítit šťastné, milované a celistvé přesně takové, jaké jsou.
